Transektový monitoring denních motýlů v České republice: výsledky z let 2010–2016

Butterfly Monitoring Scheme in the Czech Republic: Results from 2010–2016

Abstrakt

Transektový monitoring změn abundancí denních motýlů se začal rozvíjet v Británii 70. let 20. století. Postupně se v řadě zemí Evropy rozvinul do úspěšné metody, umožňující sledovat reakce fauny na změny prostředí. Česká republika v tomto směru zaostávala do roku 2010, kdy byl celostátní transektový monitoring motýlů konečně spuštěn. V příspěvku zveřejňujeme výsledky z prvních sedmi let, získané z celkem 36 transektů rozmístěných nerovnoměrně po celé zemi a navštěvovaných třikrát do měsíce během motýlí sezóny; ovšem jen 7 transektů bylo sledováno každoročně po dobu 7 let. Shrnujeme základní popisné statistiky (nejpočetnější a nejčastěji pozorované druhy, vztah abundance a frekvence versus rank druhu) a odhady změn abundance v čase, získané pomocí programu TRIM. Celkem jsme získali 192 771 jednotlivých pozorování 127 druhů denních motýlů a vřetenušek (76,5 % české fauny sledovaných skupin). Početnosti druhů byly rozloženy lognormálně, nejpočetnější byli běžní generalisté nelesních stanovišť a agrocenóz, dosud prosperující v intenzívně využívaných krajinách státu. Nejvyšších frekvencí dosahovaly vysoce mobilní druhy. Trendy početnosti byly odhadnutelné pro 96 druhů. Sedm druhů během sledovaného období zaznamenalo jednoznačný pokles početnosti (Erebia aethiops, Thecla betulae, Brenthis daphne, Apatura ilia, Zygaena carniolica, Callophrys rubi, Araschnia levana), dalších 16 ubývá velmi pravděpodobně. Početnost čtyř druhů s jistotou stoupá (Hipparchia fagi, Pyrgus malvae, Cyaniris semiargus, Brenthis ino), u dalších 11 stoupá pravděpodobně. Výsledky ze sedmiletých dat ze vcelku malého počtu transektů nelze brát za konečné, avšak převaha ubývajících druhů nad druhy přebývajícími podporuje dosavadní varování o neutěšeném stavu tuzemské motýlí fauny, dosud založeném hlavně na změnách v plošném rozšíření. V závěru příspěvku navrhujeme, jak do budoucna monitorovací úsilí udržet a rozšířit. 

Abstract

Butterfly monitoring along fixed transects, first launched in Britain in the mid-1970s, grew into a big and successful international effort across much of Europe. The Czech Republic lagged behind for years, until 2010, when a monitoring scheme was finally launched. Here we present the results from the first seven years, based on 36 transects distributed across the country and walked three times per month during the butterfly season; however, only 7 transects were walked for the whole period. Both descriptive patterns (most abundant and most frequent species, abundance-rank and frequency-rank distributions) and temporal trends, the latter estimated using the TRIM package, are presented. A total of 192,771 butterfly and burnet moths records included 127 species, or 76.5 per cent of the Czech Republic fauna. The abundance of individual species followed a log-normal pattern, with the most abundant species being grassland and farmland generalists, which are still able to prosper in the intensively exploited landscapes, and the most frequent species being generalists which are highly mobile. Abundance trends were estimated for 96 species. Of these, seven are demonstrably declining (Erebia aethiops, Thecla betulae, Brenthis daphne, Apatura ilia, Zygaena carniolica, Callophrys rubi, Araschnia levana) and a further 16 are probably declining. Four species are demonstrably increasing (Hipparchia fagi, Pyrgus malvae, Cyaniris semiargus, Brenthis ino); a further 11 are probably increasing. Although the results from only 7 years do not suffice to infer long-term trends, the surplus of declining species over increasing ones supports the previously issued warnings, based mainly on recording data, on the pessimistic state of the Czech butterfly fauna. The contribution concludes with advice on how to develop the monitoring scheme in the future.